Zabržděné školství ovlivní jednu celou generaci

29.10.2020

Jak optimisticky zněly předpoklady, že se uzavřené základní a střední školy otevřou znovu v listopadu? Ve světle každodenních tisíců pozitivně testovaných bohužel tato slova s odstupem času zní spíše jako špatný vtip. Provizorní nouzový stav ve školství trvá, a přestože učitelé i nadále vedou výuku, problémy nezmizely. Nyní je už zcela jasné, že pandemie a omezení s ní spojená negativně ovlivní celou jednu generaci školáků. Současná podoba výuky kromě toho představuje značné bezpečnostní riziko.

V první řadě chci říci, že obdivuji pedagogy a jejich úsilí v této době. Naprostá většina z nich dělá maximum pro to, aby se poprali s touto nelehkou situací a zajistili svým žákům a studentům vzdělávání, jak nejlépe mohou a dovedou. Jak pro ně, tak pro žáky je výuka na dálku ohromnou zátěží, na kterou nebyli připraveni. Nyní tak musí "na koleni" vymýšlet způsoby, jak materiály a postupy primárně zaměřené na práci ve třídě upravit tak, aby fungovaly i na dálku. A to rozhodně není jednoduchý úkol, tím spíš, že tak činí takříkajíc za pochodu. O individuálním přístupu k žákům si pak většinou mohou nechat jen zdát.

Musíme si také uvědomit, že to, co může spousta lidí pokládat za standard - tedy počítač pro každého člena domácnosti, popřípadě pracovní notebook k dispozici - je pro řadu rodin utopií. Některé mají doma počítač jeden (když se zadaří). A o ten se v tuto chvíli dělí nejen děti, které jej potřebují k výuce, ale i rodiče, kteří se houfně přesouvají na home office. Podobně jsou na tom i mnozí učitelé, kteří musí často používat své soukromé počítače.

Výsledkem je zásadní snížení dostupnosti a kvality vzdělávání. Bohužel tato situace nejvíce ovlivní ty žáky, kteří již před omezením vyžadovali zvláštní přístup. Některým dětem se učitelé prostě musí věnovat více, ať už proto, že učivo zvládají pomaleji, nebo naopak proto, že jsou nadanější než ostatní. Distanční výuka v současné podobě individuální přístup neumožňuje. Děti, které potřebují pomoct, aby udržely krok, tak budou ještě více zaostávat a ty nadané naopak nebudou moci rozvíjet svůj potenciál. A obávám se, že bude ještě dlouho trvat, než se vše opět srovná, jestli vůbec.

Vše zlé ale může být snad i k něčemu dobré. Věřím, že Ministerstvo školství tuto situaci využije jako impuls a do budoucna bude klást mnohem větší důraz na rozvoj online vzdělávání se všemi jeho aspekty, včetně těch bezpečnostních. V současné situaci totiž učitelé často k výuce používají nástroje, které k tomu nejsou zrovna vhodné, a tím vystavují sebe i své žáky riziku úniku citlivých dat. Těmi nejsou samozřejmě jen rodná čísla nebo bydliště žáků; jsou to i informace o prospěchu, hodnocení studentů, informace o jejich zdravotním stavu, případně to mohou být jakékoli poznámky učitelů o studentech.

Nezamýšleným, ale pozitivním důsledkem současné situace by také mohlo být, že rodiče převezmou větší díl zodpovědnosti za vzdělávání svých dětí. Nemám tím na mysli to, že se s nimi budou více učit - to v dnešní době zejména na vyšších stupních mnohdy ani nejde. Spíše by rodičům situace mohla pomoci objevit i jiné vzdělávací nástroje než jen ty, které nabízí jejich škola. Zároveň je může motivovat k tomu, aby při vzdělávání svých dětí zkusili nahlédnout dál, než jsou hranice školních osnov. Osobně podporuji Centrum pro talentovanou mládež, které již dlouhodobě nabízí skvělé kurzy pro talentované děti ze všech oborů, s individualizovanou výukou v angličtině. Nicméně existují i další; možností je dnes řada a mnohdy nahrazují právě ten osobní přístup, kterého se dětem při současné podobě výuky nedostává.

Snad se již vlna onemocnění blíží ke svému vrcholu a žáci a studenti se budou moci vrátit do lavic alespoň po Vánocích. A jakkoli nynější pandemie a dopady na školství nemají v Česku obdoby, jako většina krizí i tato s sebou nese řadu poučení. Nezbývá než věřit, že padnou na úrodnou půdu.

Své články publikuji i na Aktuálně.cz.